[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.Vláda jedná ve sboru.Sou%0Å„asn%1Å‚ vaak existuje i zvláatní forma projednávám ur%0Å„itých otázek v podob%1Å‚ jednání %0Å„i porad ekonomických ministro,které vaak nemohou vládu nahrazovat.Zvláatní postavení má v rámci vnitYní organizace vlády jejípYedseda, který vykonává %0Å„innosti sv%1Å‚Yenému mu pYímo Ústavou nebo zákonem.Ustává pYedsedovi vlády sv%1Å‚Yuje výkon t%1Å‚chto %0Å„inností:- organizování %0Å„innosti vlády, z %0Å„eho~ lze dovodit jeho silné postavení(%0Å„i.77 odst.1),- Yízení schozí vlády (%0Å„i.77 odst.1),- zastupování vlády navenek, kdy mo~e vystupovat jejím jménem(%0Å„i.77 odst.1),- výkon dalaích %0Å„inností, které jsou mu sv%1Å‚Yeny Ústavou.Naprvém míst%1Å‚ sem nále~í jeho zásadní podíl na formování vlády, kdypodává prezidentovi republiky návrhy na jmenování jejích %0Å„leno a b%1Å‚hem jejího funk%0Å„ního období navrhuje jejich jmenování a odvolání(%0Å„i.68 odst.2 a 5).PYedseda vlády té~ podává za vládu demisi a jehoprostYednictvím podávají demisi její jednotliví %0Å„lenové (%0Å„i.73),- dále to je zastupování prezidenta republiky podle %0Å„í.66,- podepisování zákono (%0Å„i.51), zákonných opatYení (%0Å„i.33 odst.4) a naYízení vlády (%0Å„i.78).Z povahy v%1Å‚ci podepisuje pYedseda vlády i ostatní usnesení vlády,- kontrasignaci ur%0Å„ených akto prezidenta, popY.pov%1Å‚Yování n%1Å‚kteréhoz %0Å„leno vlády, aby je podepsal (%0Å„i.63 odst.3).Dalaí %0Å„innosti jsou pYedsedovi vlády sv%1Å‚Yeny zákonem.Jedná senapY.o oprávn%1Å‚ní zprostit ml%0Å„enlivosti pYedsedu Nejvyaaího soudu (§ 54odst.3 ZSS), %0Å„lena vláda nebo vedoucího ústYedního správního úYadu (§ 46odst.5 písm.f/ zákona %0Å„.148/1998 Sb.), vyhlaaovat úplná zn%1Å‚ní zákono(§ 2 odst.1 písm.f/ zákona o Sbírce zákono a Sbírce mezinárodních smluv),výkon dohledu nad Národním bezpe%0Å„nostním úYadem (§ 7 odst.3 zákona%0Å„.148/1998 Sb.). 5.Moc výkonná 3295.3.6 Pravomoc a posobnost vládyNa rozdíl od ÚZ není ústavn%1Å‚ kompetence vlády vymezena n%1Å‚jakýmvý%0Å„tem.Platí, jak ji~ bylo Ye%0Å„eno, ~e vae v oblasti moci výkonné, co neníústavním nebo oby%0Å„ejným zákonem výslovn%1Å‚ sv%1Å‚Yeno prezidentovi (%0Å„i.64odst.2 Ústavy) nebo zákonem ministerstvu nebo jinému správnímu úYadu(%0Å„i.79 odst.1), je sv%1Å‚Yeno do posobnosti vlády.Výslovn%1Å‚ je Ústavou R upravena pouze naYízovací pravomoc vlády(%0Å„i.78) v podob%1Å‚ vydávám naYízení a kontrasignace (%0Å„i.63 odst.3) aktoprezidenta.Krom%1Å‚ toho se Ústava obecn%1Å‚ zmiHuje o usnáaení se vlády jako form%1Å‚ jejího rozhodování (%0Å„i.76 odst.2) a o jejím právu zákonodárnéiniciativy (%0Å„i.41 odst.2).Výlu%0Å„ným oprávn%1Å‚ním vlády je iniciativa ve v%1Å‚cizákonných opatYení (%0Å„i.33 odst.1), zákona o státním rozpo%0Å„tu a návrhustátního záv%1Å‚re%0Å„ného ú%0Å„tu (%0Å„i.42 odst.1).Jen %0Å„ást t%1Å‚chto otázek vaak lzepova~ovat za pravomoc vlády, neboe vláda zde zásadn%1Å‚ nerozhoduje, nýbr~jen podává návrh na rozhodnutí pYísluanému orgánu.Toté~ platí pro její oprávn%1Å‚ní stanovená na úrovni zákona.PatYísem její právo obracet se na Ústavní soud v rámci Yízení o zruaení podzákonných právních pYedpiso podle %0Å„i.87 odst.1 písm.b) Ústavy a § 64 odst.2písm.a) zákona o Ústavním soudu.Dále to je právo podávat Nejvyaaímusoudu návrh na rozpuat%1Å‚ní politické strany nebo hnutí nebo pozastavení její%0Å„innosti (§ 15 odst.1 ZPS), podn%1Å‚ty ke kontrolní %0Å„innosti NKÚ, pYirozen%1Å‚úkoly BIS a jiným zpravodajským slu~bám.NaYízovací pravomoc vlády pYedstavuje z hlediska d%1Å‚lby státních funkcí zákonodárství v materiálním smyslu, ovaem podléhající zákonodárstvíparlamentnímu (viz sub 4.1.1.).Na rozdíl od ministerstev, jiných správních úYado a orgáno samosprávy, které jsou rovn%1Å‚~ oprávn%1Å‚ny k druhotnénormotvorb%1Å‚, vláda nemusí být k vydání naYízení zmocn%1Å‚na, i kdy~ tak zákonodárce ob%0Å„as %0Å„iní.Mo~e vydat své naYízení kdykoli to uzná z hlediskasvé odpov%1Å‚dnosti za provád%1Å‚ní konkrétního zákona za potYebné.Základní podmínkou je existence ur%0Å„itého zákona, který lze naYízenímprovést.Lze je vydat k provedení zákona a v jeho mezích" (secundumet intra legem), nikoli mimo zákon (praeter legem) nebo dokonce v rozporus ním (contra legem).NaYízení musí být vydávána v mezích zákona.Nemohou mu samozYejm%1Å‚ derogovat, a pYedevaím nemohou upravovat otázky, které nejsouupraveny v zákon%1Å‚.NaYízení provádí a konkretizuje zákon.Stanoví-li tedy 330 Vybrané kapitoly ke studiu ústavního právazákon napY. má býti A", mo~e vláda ve svém naYízení stanovit má býtiAi, Ai, A^"a~ tYeba A , nemo~e vaak stanovit má býti B".Praxe v minnulosti byla %0Å„asto odchylná.Není to vylou%0Å„eno ani pro sou%0Å„asnost, ovaem jezde ur%0Å„itá záruka v podob%1Å‚ jiných vztaho vlády a Parlamentu a pYedevaímv existenci Ústavního soudu.Jinak vláda plní funkce z hlediska teorie ústavního práva (Pernthaler)typické pro tento orgán v parlamentní form%1Å‚ vlády, kterými jsou zejména:- stanovení cílo politiky státu.Plyne to obecn%1Å‚ z postavení vládyna %0Å„ele výkonné moci podle %0Å„i.67 odst.1 Ústavy a dále nepYímo zeZZM [ Pobierz caÅ‚ość w formacie PDF ]